Hráči, kteří herně nezahálí. Ani v době covidové.

V době, kdy je zakázáno provozovat kolektivní sport pro všechny soutěže kromě profesionálních, je pro téměř všechny hráče v republice obtížné udržet se v dobré fyzické i psychické kondici. Od nás z klubu dostalo ale pár hráčů šanci nejen trénovat, ale dokonce si i zahrát ostré zápasy. Jedním z nich je Adam Růžička, ročník 2004, který začal trénovat s naším spolupracujícím klubem BK Armex Děčín. Tým Děčína působí v Kooperativa národní basketbalové lize, která je profesionální, tudíž basketbalová utkání se v této soutěži stále hrají, ač bez diváků. Adam 27. ledna nastoupil ke svém prvnímu utkání za BK Armex Děčín v rámci českého Hyundai poháru proti týmu BC Kolín. V tomto zápase Adam odehrál necelých 6 minut a připsal si doskok a asistenci. Dalšími dvěma hráči jsou Matěj Šafařík a Petr Šťovíček. Tito hráči se zapojili do projektu NEXT Generation Brno Basket, který se snaží připravovat mladé hráče, nejen z Brna, na další basketbalovou úroveň, tedy na profesionální úroveň. 23.-26.1. odehráli s týmem NG Basket Brno 4 utkání v Polsku s WKK Wroclaw. Všechna utkání skončila pro český tým vítězně. Připravili jsme si rozhovor se všemi třemi hráči.

Adam Růžička:

Jak se ti dařilo proti mužům z Děčína na trénincích?

Zpočátku moc ne. Vlastně jsem do Děčína přišel po dvou měsících, co jsem v ruce nedržel balón. Dělal jsem zbytečné chyby, ale doháněl jsem to prací navíc. Teď už je to lepší, stále mám obrovský prostor pro zlepšení, ale už si jsem jistější.

 

Byl pro tebe problém se mezi ostatní hráče začlenit?

Vůbec ne. Měl jsem obavy, ale ukázalo se, že jsou zbytečné. Samozřejmě, je tu velký věkový rozdíl mezi některými hráči, ale vycházím s každým.

 

Co si myslíš, že ti působení v Děčíně nejvíce přináší, popřípadě v čem vidíš své nedostatky?

Nikdy jsem se nesetkal s takovou vášní pro sport, jakou mám možnost tu vidět. Uvědomil jsem si, že bez ní nelze tento sport dělat profesionálně a být v tom dobrý. Děčín je zrovna známý svojí bojovností a zarputilostí. Každý se na hřišti snaží dělat maximum co dokáže každý zápas i na každém tréninku. Možnost tu být mi dává příležitost se porovnat s profesionálními hráči a udělat si dobrou představu o tom co musím zlepšit. Zároveň získávám spoustu zkušeností a rad od trenéra, ale i od kluků, jak řešit různé situace a zlepšovat se. Moje nedostatky jsou jednoznačně v obraně. Nikdy jsem nebyl výborný atlet, ačkoliv jsem tomu věnoval úsilí. Proto se na to soustředím více.

 

Jaké si měl před zápasem proti Kolínu pocity a očekávání?

Neměl jsem od sebe žádná očekávání. Šel jsem tam s tím, že nevypustím jedinou minutu, kterou dostanu, jestli vůbec dostanu. Jsem vděčný trenérovi, že mi dal příležitost. Vnímám to jako odměnu, za moje úsilí i po tréninku, kdy v hale ještě zůstávám a pracuji na mých nedostatcích. Před zápasem jsem byl nervózní. I tady mě podrželi spoluhráči.

 

Bylo pro tebe psychicky snazší, že na utkání nebyli fanoušci? Nebo bys byl radši kdyby tam byli a byla pořádná atmosféra?

Přijde mi, že je škoda, že tam fanoušci nebyli. Děčín má skvělé fanoušky, kteří dělají skvělou atmosféru. Často na YouTube narazím na staré sestřihy zápasu, kde vidím, že se to jen potvrzuje. Také si myslím, že kdyby byli přítomni, mohl by zápas dopadnout jinak.

 

Jak probíhá tvé působení v Děčíně nyní?

Každý den máme 2 tréninky a neděle jsou volné. Tréninky jsou rozděleny na individuální a týmové. Mezi tréninky se snažím doplňovat učivo, které probírám ve škole. Je to pro mě velká změna, nejen v basketbalovém životě.

 

Matěj Šafařík a Petr Šťovíček:

Bylo náročné dostat se do herního tempa vzhledem k tomu, že jste poslední zápasy se Sokolem odehráli na začátku října?

Matěj: Neřekl bych, že to bylo náročné nebo lehké, za mě bylo nejtěžší nejdřív dostat míč zase pod kontrolu. Po par trénincích jsem se do toho dostal a cítil jsem se, jak kdyby sezóna nikdy neskončila.

Petr: Myslím si, že se to dalo zvládnout. Dlouho jsem trénoval a už jsem byl hladový po zápasech, takže jsem nad tím tolik nepřemýšlel. Doznívalo to až po turnaji, kdy přišla velká únava.

 

Jak dobře jste se dokázali sehrát s hráči z jiných klubů?

Matěj: Hráči jsou na dost vysoké úrovni a musím říct, sehrát se s nimi bylo automatické. Jakmile jsme pochopili styl hry a naučili se akce, vše do sebe začalo zapadat.

Petr: Nebylo to zase tak těžké. S většinou kluků se znám z reprezentačních srazů, takže už tak nějak vím, co od nich čekat a nečekat. Pokud jde o partu, tak jsme si sedli dost dobře.

 

Čtyřikrát jste na turnaji vyhráli. Byl jsi ty osobně v herní pohodě a jak bys svůj výkon zhodnotil?

Matěj: Herní pohoda tam byla. Hlavně jsem byl po dlouhé době v zápase, to nešlo si neužít. Řekl bych, že jsem hrál poměrně dobře, bylo tam pár chyb ale tím tam byla motivace je eliminovat.

Petr: Nejsem se sebou po turnaji spokojený, ale myslím si, že to nebylo zase tak hrozné. Měl jsem docela dost chyb v obraně a na obranném doskoku, kdy jsem nebral na záda a obecně těch minižákovských chyb bylo dost. Ale zápas od zápasu to bylo lepší a lepší a nahoru jsem šel jak výkonnostně, tak bodově.

 

Je nějaká šance, že budeš v budoucnu opět součástí tohoto týmu?

Matěj: Strašně rád řeknu, že ano. Už teď jsme v přípravě s Brnem na turnaj ANGT, kde si porovnáme síly s konkurenčními týmy z Evropy.

Petr: Ano je, nyní jsem v Brně a připravuji se s týmem na juniorskou Euroligu, která se koná v Istanbulu od 19.-21. 3.

 

Jak nyní probíhá tvoje basketbalová příprava? Neztrácíš motivaci? Nebo stále věříš, že se na palubovky vrátíme v dohledné době?

Matěj: Tahle doba má tendenci nás zlomit a nechat nás uvažovat nad polevením. Nedalo by se říct, že věřím v brzký návrat, ale doufám, že se snad někdy dostaneme na palubovku za normálních okolností. Tohle vše mě táhne k další práci a návratu jako lepší hráč. Je to i o práci, kterou nikdo nevidí. O to víc mě žene to, když někdo tvrdí, že nic neděláme. Díky těmto věcem v sobě nacházím pořad více a více motivace.

Petr: Basketbalová příprava probíhá dost složitě, prakticky jsem využíval try-outů do mužských týmů a přípravy v Brně na euroligu. Motivaci mám, bohužel víru v návrat na palubovky ne. Mrzí mě, že sezóna, kterou jsme měli slibně rozjetou, pravděpodobně skončí. S týmem U17 jsme měli vysoké cíle.

 

Tento víkend (19.-21.3.) čekají Matěje a Petra další ostré zápasy na turnaji Adidas Next Generation v Istanbulu. Po zápasech vás budeme informovat o výkonech kluků na našem Facebooku a Instagramu.