Adam Konvalinka

Tento článek je věnován Adamu Konvalinkovi. Bývalému hráči a současnému trenérovi Sokola Pražského.

Ing. Adam Konvalinka působí na Sokole Pražském již od roku 2001. V roce 2003 se kromě hraní basketbalu začal věnovat i trénování, v té době nejmladších minižáků. V současnosti mimo trénování několika kategorií, spolupracuje i s partnerem SP Strive High a poskytuje tak individuální tréninky našim mládežníkům v oblasti basketbalových „skills“. Nepracuje však pouze se svěřenci našeho Sokola. Toto léto například spolupracoval s reprezentanty Tomášem Vyoralem, Petrem Šafarčíkem a odchovancem SP Ondřejem Kohoutem.

Stále se i trenérsky sebevzdělává. Mimo nejvyšší licenci, kterou lze v ČR získat, Adam letos úspěšně dokončil i 3-letou FECC (FIBA Europe coaching certificate) licenci, která zahrnuje 3 po sobě jdoucí léta, během kterých 7 dní spolupracuje s evropskou basketbalovou špičkou. Za tyto 3 roky se mohou z dané basketbalové obce (u nás ČBF) zúčastnit kurzu pouze 2 osoby.

Mimo basketbalové prostředí je Adam také vidět. Vystudoval titul Ing. na stavební fakultě na ČVUT v Praze. V současnosti zde pokračuje v doktorském studiu a sám působí jako učitel.

Níže již tradiční rozhovor.

Na Sokole působíš již 17 let. Nenapadlo tě někdy přejít do jiného klubu nebo se začít věnovat něčemu zcela jinému, než basketbalu?

Tak napadala mě spousta věcí, ale asi nikdy, že bych netrénoval. Vždy jsem si myslel a věřil, že bych to mohl dělat dobře, živit se tím. Momentálně k tomu učím a jsem spokojený. Co se týče odchodu z SP, tak v nějakých blbých náladách, křečích nebo v sériích proher tam asi nějaké nápady byly, že to na Sokole nemá smysl. Když se ale v současnosti podívám na kolektiv lidí co tu je, tak věřím že to je na velice dobré cestě a bude to lepší a lepší.

Jak jsi na Sokole trenérsky začínal a jak se vyvíjela tvoje trenérská kariéra?

Já jsem začal trénovat ročník 1995, když to byli nejmladší minižáci. Dostal jsem se k tomu tak, že jsem přecházel na USK, ale přetrhal jsem si vazy v koleni, bohužel tak blbě, že nešlo pokračovat na nejvyšší úrovni, tak jsem se vrátil zpět na SP do dorostenecké ligy a v tu dobu Milena Jindrová sháněla pomocníky na tréninky. Tak jsem se jednou ukázal na tréninku a vlastně v tu chvíli vzniklo takové pouto, že trénuji do teď. S ročníkem 95 jsem pokračoval až do mladšího dorostu, v tu dobu jsem také pomáhal a sbíral zkušenosti u týmu mužů. Momentálně pomáhám u kategorií U11, U15 a mám tu čest trénovat 1. ligu mužů.

Replica IWC Watches

V ČR jsi získal nejvyšší licenci. Co tě vedlo k absolvování FECC?

FECC mi doporučil i Roman Bednář, když zde působil. Po tom, co jsem se přihlásil a vybrali mě, jsem vycítil, že by to mohla být dobrá sázka do budoucnosti a příležitost si otevřít hledí a musím říct, že po těch 3 letech je to až neskutečně velký přínos, pro každého, kdo to absolvuje. Člověku dojde, že je to opravdu smysl pro detail, ne pouze komunikace s hráči.

Nedávno jsi absolvoval i „výlet“ do města Bamberg, můžeš nám přiblížit o co šlo a jak jsi se k tom dostal?

V létě jsem měl tu čest pomáhat 4 dny na trénincích s Tomášem Satoranským a trenérem Stefanem Weisenböckem a tam vznikla diskuze, na téma, že bych se chtěl za Stefanem podívat. Absolvoval jsem s ním tedy 3 dny, během kterých jsem mohl nakouknout pod pokličku a bavit se s ním o všem co a jak dělá, protože to je opravdu na jiné úrovni. Byla to čistě soukromá věc a já doufám, že ty zkušenosti budu moci využít nejen v basketbale.

Máš v plánu zúčastnit se dalších podobných akcí? Stáží, campů, seminářů, atd.

Nikdy se nebudu bránit. Jakmile to čas dovolí a bude mi to dávat smysl, tak se hned rád zúčastním. Nemyslím si, že bude možnost absolvovat něco podobného jako 3 roky na té FIBĚ, ale i v ČR je plno kvalitních možností, jak se trenérsky vzdělávat. Avšak momentálně jsem asi spíše změnil směr a budu se snažit kouknout přímo do profi klubů. Jak to tam funguje, co dělají jinak. Je důležité, aby se člověk dostal i k něčemu jinému, než teorii.

Jaké jsou teď tvé plány na SP? Jak trenérsky tak organizačně.

Myslím si, že trénovat 1.ligu není vůbec špatné. Podle mě to nemůže trénovat každý a už to něco znamená. Ambice na vedení klubu určitě nemám, ale jsem rád, že mohu být nápomocen a využít všechny své zkušenosti, které teď nabírám, můžu sdělit své názory a změnit věci k lepšímu. Už nějakou dobu říkám, že si nemyslím, že by bylo špatně, kdybych celou svou kariéru zůstal na Sokole. Myslím, že Sokol nemá špatnou nálepku a trénovat tu dalších 30 let není na škodu. Samozřejmě, kdyby byla možnost posunout se do plnoprofesionální pozice, tak o tom budu silně uvažovat.

Rolex Datejust Replica

My děkujeme Adamovi za vše, co pro Sokol Pražský dělá a doufáme, že zde minimálně dalších 30 let působit bude.