Druhý turnaj EYBL U14

Od 24. do 27. ledna se náš výběrový tým složený z hráčů SP a vybraných hráčů spolupracujících a spřátelených klubů zúčastnil druhého turnaje základní skupiny evropské mládežnické ligy

V termínu do 24. do 27. ledna se náš výběrový tým kategorie U14 zúčastnil druhé štace letošní sezóny v evropské mládežnické lize. Pořadatelem tohoto turnaje byl bulharský klub BK Balkan z města Botevgrad asi 50 minut autem od hlavního města Bulharska Sofie.

nike shoes outlet

Tým ve složení:

4             Vít Straška                         Levharti Chomutov

5             Jiří Paidar                           Jiskra Domažlice

6             Jakub Švéda                      Sokol Pražský/BK Kladno                             kapitán týmu

7             Filip Fröhlich                     Baník Most

8             Tomáš Hlaváček               BK R&J EBC Mělník

9             Šimon Kubelka                 BK R&J EBC Mělník

10          Matouš Čížek                    Sokol Pražský/BK Kladno

11          Eliáš Hager                        Sokol Pražský

12          Jakub Zajíc                         Sokol Pražský

13          Vít Slabihoud                    Levharti Chomutov

14          Samuel Macht                  Jiskra Domažlice

16          Ondřej Petržík                  Jiskra Domažlice

 

Kluky čekal, pro většinu z nich, první letecký zájezd v jejich basketbalové kariéře a všichni se na to patřičně těšili. I přes známky nervozity bylo vidět že se již nemohou dočkat letu a příjezdu do Botevgradu. Odbavení proběhlo bez problémů a po dvouhodinovém letu jsme přistáli v bulharské Sofii, bohužel nám počasí příliš nepřálo a tak jsme z letadla nic kromě letiště neviděli. Hned u východu z letištní haly na nás čekal odvoz a tak jsme bez jakýchkoli problémů dorazili do hotelu Botevgrad, později jsme zjistili, že hotel leží přímo v centru města hned vedle botevgradské dominanty osmanské architektury, Clock Toweru.

Už při průjezdu městem nám bylo jasné, v jakých podmínkách se tu asi žije. Nepříliš pěkné město se spoustou polorozpadlých a neomítnutých domů. Po ulicích běhali toulaví psi a kočky, silnice místy připomínala tankodrom. Bohužel na hotelu to nebylo o moc lepší, i přesto že se jednalo o nejlepší hotel ve městě. Malé, občas částečně vyrabované pokoje, které za posledních x let neprošly žádnou rekonstrukcí, nás trochu vyděsily. Nicméně času nebylo mnoho a my se vydali na předzápasovou večeři do nedaleké restaurace FRESH. Pod vedením trenéra Matěje jsme došli na adresu, kde se měla nácházet restaurace, bohužel k našemu překvapení zde byla jen malá samoobsluha a opravna elektroniky. Po několika minutách bloudění v okolí zadané adresy, jsme od místních začali zjišťovat cestu. Uklidňující byl fakt, že všichni, kterých jsme se ptali na cestu, tuto restauraci znali a tak bylo jen otázkou času, než dorazíme na jídlo. V příjemné malé restauraci, která patřila hlavnímu trenérovi místního basketbalového týmu U14, jsme vždy dostali dostatek jídla a nikdo si nemohl stěžovat ani na kvalitu. Po večeři nás už čekala cesta do vzdálené haly. Po cestě jsme měli možnost lépe poznat město a podmínky, ve kterých se zde žije, a nebylo to příliš příjemné zjištění. O to větší překvapení bylo, když se před námi objevila obrovská basketbalová aréna, chlouba zdejšího klubu. Bylo neuvěřitelné, že v takovémto městě, s 25 000 obyvateli, a takovou životní úrovní je basketbalový „chrám“. I přes to, že většina hráčů viděla fotky haly jak z venku tak zevnitř, po otevření dveří a příchodu k palubovce, většina z nich ztuhla a beze slov vstřebávala první dojmy. Po chvilce sledování právě probíhajícího utkání, šli kluci do šatny, připravit se na naše první utkání. Na začátku nás čekal papírově nejslabší soupeř, maďarký Soproni Tigrisek SE.

TJ DEKSTONE Sokol Pražský – Soproni Tigrisek SE

100 – 55

24:17 30:18 22:3 24:17

Kluci dobře věděli že pokud chceme na tomto turnaji některé utkání vyhrát, tohle bude největší příležitost. Základním pokynem pro celý turnaj byla agresivní, celoplošná obrana s maximálním tlakem na míč a rychlý protiútok.  A všichni hráči tyto pokyny velice dobře plnili.  Soupeř s námi sice v první čtvrtině držel krok, ale od začátku druhého hracího období jsme měli otěže zápasu pevně ve svých rukách.  Jelikož jsme soupeři nepovolili žádný větší odpor, dovedli jsme utkání do vítězného konce a splnili si tak jeden s dílčích cílů, a to získat první výhru do tabulky.

Richard Mille Replica

Po utkání jsme se vydali opět směrem na hotel, kde nikomu nevadili ne úplně ideální podmínky a všichni byli rádi, že si mohou po náročném dni odpočinout.

 

V pátek jsme měli nabitý program. Dvě utkání a spousta přesunů mezi halou, hotelem a restaurací. Velice příjemné proto bylo zjištění, že na zápasy nás z hotelu bude pořadatel vozit mikrobusem. Po snídani jsme si ještě trochu prošli město a hledali směnárnu. Po obědě už nás ale čekalo první páteční utkání se srbským KK DIV basket.

KK DIV Basket - TJ DEKSTONE Sokol Pražský

43 – 62

14:11 8:11 12:18 9:22

 

Do zápasu jsme vstoupili lehce nervózně. Hráči se snažili v obraně a vyvíjeli velký tlak na hráče s míčem. Díky tomu jsme měli poměrně velké množství zistů. Bohužel ale velké problémy na doskoku a obrovské množství nepromněněných vyložených šancí 2 na 1, nebo 1 na 0 zapříčinilo poločasové skóre 22:22 i přesto, že jsme na palubovce byli jasně výraznějším týmem. Po poločasové poradě se náš zmar na doskoku začal zlepšovat a i úspěšnost zakončení mírně stoupala. V poslední čtvrtině pak soupeř naprosto podlehl našemu tlaku v obraně a my si tak vybudovali solidní náskok, který se nakonec vyšplhal až na konečných 19 bodů.

Vzhledem k výsledku a hlavně předvedeném výkonu jsme s dobrou náladou odjížděli zpět na hotel k malému odpočinku mezi zápasy. Následovala rychlá lehká večeře a pak cesta zpět do haly na večerní zápas s italským Collehe Basket.

 

College Basket - TJ DEKSTONE Sokol Pražský

75 – 49

16:11 16:21 24:7 19:10

 

S každým zápasem rostla papírová kvalita našich soupeřů a tak nebojácný vstup našich hráčů do utkání s italským soupeřem byl velmi milým překvapením. Hráči, posílení výkonem v prvním utkání, se pevně drželi naší turnajové strategie. Agresivní obranou po celém hřišti a následnými rychlými protiútoky jsme zaskočili soupeře a ujali se vedení. Velkou výhodou našeho týmu byla výkonnostní vyrovnanost všech hráčů a tak i po prostřídání sestavy jsme drželi vysoké tempo. Bohužel nás brzdilo špatné procento zakončení a tak jsme v polořase odcházeli do šaten za stavu 32:32

Třetí čtvrtina, právě ta rozhodla o vítězi tohoto duelu. Náš tým nejspíš uspokojen ne příliš očekávaným průběhem utkání, polevil v nasazení a koncentraci. A to se na takhle vysoké úrovni s takto kvalitním soupeřem tvrdě trestá. V určitých fázích třetí čtvrtiny jsme se  nestíhali ani otáčet jak kolem nás lítali italští hráči. Obrovská lekce v rychlosti a agresivitě. Italové přitvrdili a skvělým bleskovým zakládáním protiútoků nám sázeli jeden koš za druhým. To, čím jsme je přehrávali v prvním poločase, nám teď ukazovali v plné parádě v jejich podání. Hlavně hráč s příhodným příjmením Ferrari byl k nezastavení. Po protrpěné třetí čtvrtině jsme se sice zvládli dostat zpět do utkání, po mentální i basketbalové stránce, to vše ale stačilo pouze na korigování výsledku utkání do konečného stavu, na rozdíl 26 bodů.

 

Po utkání bylo na hráčích znát, že dva zápasy za den, ve 100% ním nasazení, bylo i v tak široké rotaci všech 12ti hráčů velmi náročné, a tak i jindy nesnesitelný Šimon Kubelka byl najednou v klidu a rád, že si může lehnout na postel a v klidu odpočívat.

 

V sobotu jsme měli celé dopoledne volno a zápas nás čekal až v sedm večer. Po dni a půl sněžení, byli ráno ulice plné sněhu, a tak si kluci užili i trochu jiných aktivit než jen basket a ležení na hotelu. I odpoledne měli kluci volno, někteří vyrazili na zdejší náměstí užívat si sněhové nadílky a ti klidnější trávili čas na hotelových pokojích. Všichni jsme se těšili na poslední utkání letošního ročníku EYBL U14. Čekal nás soupeř, na tomto turnaji nejtěžší. Výběr východního slovenska pod záštitou MBA Prievidza.

TJ DEKSTONE Sokol Pražský – MBA Prievidza

67 – 75

12:14 22:17 9:26 24:18

 

I v posledním utkání jsme předvedli velmi dobrý první poločas, plný zisků z agresivní obrany, rychlých protiútoků, ale i neproměněných šancí a soupeřových šťastných košů. Jen ty držely tým Prievidzi stále ve hře a nedovolily nám v poločase odejít do šaten s větším než 3 bodovým náskokem. Bohužel pak následovalal naše laxní třetí čtvrtina. 10 minut nekoncentrovanosti dovolilo soupeři opět odskočit na rozdíl dvaceti bodů. Je obrovská škoda že jse nedokázali zachytit jejich nástup, protože v poslední čtvrtině utkání jsme se opět dokázali vrátit ke své hře a stahovali co nám síly stačili. Bohuž náskok už byl moc velký a tak jsme pouze korigovali výsledek.

 

Po utkání jsme se přesunuli na večeři a hráči poté na hotel. Trenéři měli na programu trenérský meeting pořádaný místním klubem, na kterém sbírali kontakty na ostatní kluby a řešili možnosti dalších přátelských utkání a tréninků.

V něděli byl hlavní úkol stihnout letadlo. To se nám naštěstí i přes pár problémů podařilo. I když hotel Botevgrad byl zásadně proti našemu odjezdu. Už při cestě na snídani se skupinka hráčů zasekla ve výtahu a nebylo lehké na recepci vysvětlit, za pomocí pantomimy, co se vlastně stalo. Trenér Martin má naštěstí spostu zkušenosti ze společenských her a s hrami se svými syny, a tak se vše podařilo a kluci se z výtahu dostali bez problémů. Další zdržení nastalo, když při odjezdu z hotelu, začaly výtahy jezdit bez ohledu na mačkání čudlíků v kabině, do pater, která si výtah sám usmymslel. Naštěstí ani toto zdržení nám nezabránilo v odletu z Bulharska, a tak jsme se všichni v pořádku vrátili i se spoustou zážitků.

 

Všechny hráče bychom chtěli pochválit za nasazení a snahu v utkáních. Prezentovali jsme se přesně tak, jak jsme chtěli a hráči se snažili maximálně plnit naše pokyny. Myslím, že jsme našemu klubu rozhodně neudělali v evropě ostudu, a doufám, že se se všemi hráči v budoucnu potkáme na nějakém dalším turnaji, nebo jiné akci pořádané naším klubem.

 

Naše celé působení v EYBLu kategorie U14  v sezóně 2018/2019 tak dopadlo následnovně. Na dvou turnajích konaných v Maďarsku a Bulharsku jsme odehráli celkem 8 utkání. S bilancí  šesti proher a dvou výher jsme nakonec obsadili 18.-19. místo z celkových 28 účastníků.  Na druhém turnaji bylo vidět, že i za dobu mezi oběma turnaji, jsme udělali velký pokrok, a nemusíme se za svá vystoupení stydět.

Doufám, že pro všechny zapojené hráče byla účast velkou motivací a možností porovnat své síly s ostatními hráči Evropy, a zjistit své silné a slabé stránky v tak kvalitní konkurenci, která v EYBLu je.

 

Doufáme, že budeme moci v této soutěži startovat i v dalších letech, jelikož jen konfrontace s kvalitními soupeři ze zahraničí, může naše hráče posunout a ukázat jak se hraje basketbal v jiných evropských zemích, ve kterých má tento sport prestižnější postavení než u nás.