Filip Staniszewski v Děčíně

Filip Staniszewski (ročník 2002), který momentálně hraje současně extraligu hráčů do 17 a do 19 let na Sokole Pražském byl vybrán nejprve na camp do Děčína a poté na try-out s A týmem Děčína.

Filip, velký basketbalový talent, byl ještě společně s Lukášem Charvátem(ročník 2003) pozván na camp v Děčíně, kde trénovali s trenérem Pavlem Budinským, který má na starost A tým mužů v Děčíně(Kooperativa NBL- nejvyšší česká soutěž). K této příležitosti jsme si společně s Filipem připravili krátký rozhovor.

www.sportshoeszoo.com

Ahoj Filipe, první otázka směřuje na trenéra. Jaký byl jeho přístup a jak na tebe působil po basketbalové a samozřejmě i po lidské stránce?

Když jsem do Děčína dorazil byl jsem trochu nervózní, nevěděl jsem, co od toho mám očekávat, ale díky právě panu trenérovi jsem se rychle osmělil a mohl tak podávat svoje nejlepší výkony. Od prvního okamžiku na mě působil dobrým dojmem, nijak na nás jako na hráče nevytvářel nátlak a vždy byl ochotný něco vysvětlit znovu a poradit, co kde zlepšit.

Jak tam probíhal průměrný/normální trénink nebo na co jste se nejvíce zaměřovali?

Tréninky byly převážně zaměřené na přesilové situace a situace 1 na 1, 2 na 2 atd. Šlo jim hlavně o to, aby viděli naše silné a slabé stránky.

Byly tréninky tedy obecně jednodušší nebo těžší než na Sokole? Nebo se to nedá porovnávat?

Tréninky tam a u nás na Sokole porovnat moc nedokážu, na každém se dělá trochu něco jiného a za jiným účelem, ale podle náročnosti jsou na tom podobně.

Oba, Filip i Lukáš, se trenérům v Děčíně zalíbili. Filip natolik, že ho pozvali po pár týdnech znovu, tentokrát ale pěkně naostro s A týmem mužů, kteří v Děčíně hrají nejvyšší českou basketbalovou soutěž. Rozhovor dále pokračuje na téma tohoto druhého setkání.

Jak moc se lišili tréninky s muži z Děčína oproti prvnímu setkání? Choval se trenér stejně jako prvně?

Lišily se v hodně věcech už jen, protože na prvním setkání šlo o to, aby nás pozvané hráče poznali, zatímco na druhém setkání, jsem se zapojil do týmových tréninků s muži, takže se náplň tréninků dost odlišovala. Co se týká trenéra, ano, choval se stejně jako na prvním srazu.

Poprvé jsi byl na setkání s tvými vrstevníky. Nyní jsi jel mezi starší a nejspíš jsi nikoho moc neznal. Jak se k tobě chovali? Vzali tě v pohodě nebo to bylo spíše nepříjemné?

Když jsem tam jel podruhé bál jsem se, jak mě mezi sebe přijmou, jaké budou jejich reakce atd. Ale od první chvíle moje obavy šly stranou, protože jejich přístup ke mně byl od začátku velmi dobrý a díky tomu jsem se mohl mezi ně normálně začlenit. Líbilo se mi, že mě brali jako kamaráda z týmu, a ne jako člověka odjinud.

Určitě je to pro tebe obrovská zkušenost. Co, ale myslíš že ti z těchto dvou srazů nejvíce dalo a zároveň z tebe udělalo lepšího hráče?

Ano, zkušenost to pro mě byla velmi dobrá. Nejvíce přínosným z těchto dvou srazů bylo pro mě asi to, že jsem měl příležitost trénovat s hráči, kteří hrají na nejvyšší české úrovni a vidět tak na čem mám pracovat, abych se jim mohl hráčsky přiblížit.

Chtěl by si v budoucnu hrát v Česku nejvyšší soutěž nebo tvé plány míří úplně někam jinam? Třeba do jiné země nebo by si naopak chtěl s basketem skončit?

Co se týká mých plánů do budoucnosti, nemám ještě úplně jasno, kde bych chtěl hrát, takže na tuhle otázku zatím odpověď nemám...

Filipa teď čekají s kadety U17 poslední 2 zápasy základní části, poté play-off s hráči U19 a poté play-off opět s U17. My mu přejeme spoustu úspěchů, jak v basketbale, tak i soukromém životě a děkujeme za příkladnou reprezentaci našeho klubu!