Tři povinná vítězství U12

Po 14-ti dnech volna a odpočinku jsme měli pouze 2 tréninky na to, abychom rychle zopakovali základní dovednosti, protože o víkendu nás čekaly další zápasy Přeboru Prahy.

V sobotu jsme odehráli jedno utkání v Dubči se Sokolem Dubeč. Do utkání jsme skvěle vstoupili s obrovskou chutí hrát, bojovat, bránit to všechno bylo super, ale na koši jako by byla poklička a nemohli jsme se trefit. Postupem utkání jsme se zlepšovali a pomalu skóre navyšovali. Pochvalu za obranu, přímo ukázkovou, zaslouží Škubánek a svou chutí hrát Séba - 15 bodů!
SP - Sokol Dubeč 48:29

V neděli ráno naše zápasy pokračovaly na Sokole Kbely na ZŠ Mochovská 
SP - Sokol Kbely 68:21
SP - Sokol Žižkov 62:28
Obě utkání měla hodně společného. Z naší strany dobré nasazení, dobrá obrana, začali jsme chápat, že když budeme po odehrání míče probíhat a hrát hoď a běž, tak se dostaneme lehce do zakončení. Dobrá bojovnost v obraně, z které míče letěly dopředu na rychlé zakončování. Potěšující je, že téměř všichni hráči skórovali, tady bych chtěla vyzdvihnout Olího, Filipa a s Kbely Sébu.

Se Žižkovem jsme začali trochu bojácně, soupeř hrál tvrdě a my jsme měli zbytečný respekt. Přesto druhá část hry byla už podle našich představ, zlerpšili jsme obranu a přecházeli do rychlých protiútoků. Ne vždy jsme situace řešili správně, ale právě takový soupeř nám dovolí si situace vyzkoušet. Během utkání se zranil Adam, a tak jsme museli měnit sestavy, což se nakonec ukázalo dobré rozhodnutí ve prospěch hry.

Po minimální přípravě na zápasy se ukázalo jediné pozitivum, že kluci si odpočinuli a měli chuť hrát, chuť skŕovat. Další zápasy nás čekají za tři neděle, tak doufám, že si ze zápasů vezmou jen to dobré. Akustika v těchto tělocvičnách je velmi špatná, skoro nemá ani cenu na hráče řvát pokyny, ale je to potřeba a cítím sama, že mě bolí v krku. O to více si vážím povzbuzování rodičů, kteří se opět v hojném počtu na nás přišli podívat a podpořit nás. Děkujeme!!!