U11 vydřeli čtyři vítězství

O víkendu 2.-3. 3. odehráli nejmladší minižáci předposlední přeborová utkání.

Sokol Pražský – BA Sparta 71:21

Jižní Supi – Sokol Pražský 48:93

V sobotu jsme odehráli obě utkání na palubovce Jižních Supů. Jak proti Spartě, tak proti Supům jsme byli schopní pohlednými přihrávkami z driblinku vysílat hráče do rychlých protiútoků či poloprotiútoků, kdy se obrana soupeře nestihla zorganizovat či vůbec vrátit. Dařilo se nám omezit nadbytečný driblink a nahradit ho sériemi přihrávek na nabíhající hráče, což několikrát vyústilo v parádní akce, ve kterých jsme na zdolání celého hřiště takřka nepotřebovali driblovat.

PORG Basket – Sokol Pražský 49:60

Sokol Pražský – USK Praha 69:62

V neděli nás v domácím prostředí nicméně čekaly podstatně vyrovnanější a vyhrocenější zápasy. Do utkání s PORGem jsme vstoupili s přemírou nervozity, přičemž nás již od úvodních minut trápily rychle nastřádané fauly. Frustrace a nadšení se opakovaně střídaly, poté se nám ale podařilo zklidnit se, ustálit náš výkon a namísto přizpůsobení se soupeři praktikovat agresivní a rychlou hru, která je nám vlastní. Množství hráčů se vydalo ze všech sil, a to především na útočné polovině, kde náš nepolevující tlak deptal uvolňující se protihráče. I díky několika šťastným střelám jsme soupeři odskočili na rozdíl patnácti bodů a zcela zaslouženě vydřeli velmi cenné vítězství.

První čtvrtina zápasu proti USK byla zcela v naší režii a brzy jsme si vydobyli velký náskok. V průběhu druhé části jsme ale zpohodlněli a připustili, aby se soupeři vrátili do utkání. Ti se několika koši v řadě povzbudili k sympatickému výkonu, naopak my jsme se navzdory vedení částečně rozložili, možná i v důsledku fyzické a mentální únavy z předchozího utkání, a do konce hrací doby se nám již nepodařilo navrátit k beztížnému stavu z prvních minut. Především zásluhou několika výborných individuálních výkonů v útoku jsme však udrželi vedení a nedovolili USK zápas v závěru zdramatizovat.

Čtyři vítězství z tohoto víkendu jsou více než zasloužená, stejně tak ale jasně ukazují, v jakých oblastech nalézáme rezervy. Ve vypjatých chvílích nechceme spoléhat na jednoho či dva spasitele, ale vytasit se s pěti hráči, z nichž se žádný nebude bát převzít část zodpovědnosti. Chceme se nenechat ovládnout negativními emocemi, ale postupně se učit být splachovací a jednu nepodařenou situaci okamžitě vynahradit úsilím v jiné. To je sice dlouhý proces, pro vývoj kluků je ale velmi přínosné, když jsou takto vystavováni tlaku a učí se s ním pracovat. Někdy ho zvládají lépe, jindy hůře, ukázali však, že se dokážou obětovat pro tým a na hřišti nechat všechno. Za to jim patří velká pochvala.