U11 na zkušené v Itálii

V neděli 18.7. o půlnoci jsme vyjeli auty do Berlína a dále letecky do Bari, na turnaj do Matery. Po cestě nás potkalo několik nepříjemností – rozbité auto, zapomenutý pas, ale vše jsme zvládli skvěle a už jsme se mohli těšit na příjemné počasí (místy i 38°C) a na zajímavé zápasy.
V neděli jsme měli volný den, který jsme využili k prohlídce krásného starého města Matery a ochutnali pravou vynikající zmrzlinu. Od pondělí do středy nás každý den čekal jeden zápas ve skupině

Basket club Anzio -  Itálie

KK Kotor – Černá Hora

MBA Bassano del Grappa – Itálie

Zápasy byly velmi podobné, velmi tvrdá hra, nepískali se fauly na obou stranách, stolek dělali děti, rozhodčí byli 17-ti leté děti a podle toho hra vypadala. V každém utkání rozhodovala bojovnost, která nás zdobila, místy byly krásné akce, rychle dopředu, přesné přihrávky, ale místy jsme si nedokázali vyhovět, ucpávali jsme bednu a bylo těžké zakončit. Spoléhali jsme se na „opory“ týmu a sami se báli zakončit.

Přesto jsme naši skupinu vyhráli (bylo 11 skupin po 4 týmech).  Dostali jsme se do osmifinále, kde jsme nastupovali proti týmu Petrarca Padua, tedy týmu z Padovy. Celé utkání bylo velmi vyrovnané, v jedné chvíli ve 3. čtvrtině jsme vedli už i o 10 bodů, ale skóre jsme neudrželi a zápas šel do prodloužení. Systém, kdo dá první koš vyhrál. Tento úsek hry by nervózní a velmi vypjatý z obou stran, nedařilo se nám skórovat a až po 3 minutách hry soupeř dal koš, po velmi sporném rozhodnutí rozhodčích. Trenéři i kluci jsme byli velmi zklamaní, protože jsme se odsunuli na zápasy o 9.-16 místo.

Zde jsme hráli jsme s domácím týmem Matera Pelle, dále s Murgiobasket Santeramo a SMG Latina. S domácím týmem jsme jasně vyhráli o 30 bodů, utkání se hrálo ve velké hale, kde už v 9.00 bylo opravdu vedro. V sobotu ráno nás čekal soupeř Santeramo, hráli jsme na hlavním náměstí, při nástupu hrála česká hymna, byl to opravdu zážitek. I toto utkání jsme vyhráli. Odpoledne jsme se rozhodli pro výlet k moři, kde jsme strávili 3 hodiny a skvěle jsme si užívali. Večer nás čekalo poslední utkání, které jsme prohráli díky únavě z odpoledního programu. Konečné 10. místo.
Turnaj nám přinesl soustu zkušeností.  Museli jsme přijmout jiná pravidla basketbalu určená přímo turnaji, seznámili jsme se s jiným pojetím hry, především tvrdosti. Naučili jsme se týmovým pravidlům a týmovému soužití.

Budeme mít vzpomínky na průvod městem, návštěvu bazénu, návštěvu policejní stanice, poznání městečka Alberobello – bílá romantika na první i druhý pohled. Město je známo především díky své unikátní architektuře – zdejší domky jsou postavené v tzv. stylu trulli. Především díky nim je od roku 1996 městečko součástí světového dědictví a neposlední řadě užívání si moře v Metaponto.. Měli jsme možnost využít ping pongového stolu a uspořádali jsme týmový turnaj, nebo jsme si vyzkoušeli vědomosti v kvízovém testu

Jako tým jsme dostali krásný pohár a plaketu a já jako trenérka jsem dostala cenu, která je  zřízena na památku Emanuely GALICOLY, instruktorky, manažerky, ale především skvělé kamarádky a vždy přítomné na „Minibasket in the Square“. Odešla předčasně při dopravní nehodě, když doprovázela tým, který měl hrát v Potenze. Cenu získá ten, kdo svým pozitivním přístupem umožní úspěch v turnaji.

Turnaj byl dlouhý, náročný, ale se spoustou vzpomínek na celý život. Kluci byli skvělí a jsme ráda, že mám takový tým.  Obrovské poděkování patří Mírovi, Martině, Zbyňkovi, Martinovi, Maksymu a Adamovi všichni se podíleli na něčem, co přispělo k tomu, aby se turnaj vydařil. Velké díky!!!