U13: Zakončení minižákovské kategorie

Po konečném třetím místě v Přeboru Prahy jsme se již nevešli na MČR, nicméně na Národní festival (MČR B) jsme odjeli. Akce se konala ve městech Ústi nad Orlicí, kde jsme odehráli většinu zápasů a v České Třebové.

BA Young Diamonds - Sokol Pražský                     44:65 (7:11 17:34 28:44)

V prvním pátečním utkání jsme nastoupili proti domácím z Litomyšli. Úvod utkání se nám nepodařil dle našich představ. V obraně jsme naivně propadávali a málo komunikovali. V útoku jsme hru zpomalovali, i když jsme měli prostor hrát jednoduše a rychle do koše. Zbytečně jsme se vyhýbali kontaktu. Rozhodčí nastavili tvrdší metr a my toho nevyužívali a spíše jsme se nechali soupeřem osekávat.

V dalších čtvrtinách se projev zlepšil a soupeři jsme začali odskakovat.

Sokol Pražský – Tigers České Budějovice             46:43 (6:15 20:27 32:35)

V druhém utkání nás čekal o poznání tvrdší oříšek. Soupeř z Budějovic se jen těsně nekvalifikoval na MČR a my očekávali přímočarý a vyspěly tým. To se nám potvrdilo, když nás hned od úvodu dostával tým soupeře pod tlak a po minutě a půl jsme prohrávali 0:6. Vzchopili jsme se, ale první poločas jsme neodehráli ideálně. V druhém poločase jsme slepili pár košů, soupeři se přestalo dařit a my dokázali, i s dávkou štěstí, utkání otočit v náš prospěch.

Díky tomuto vítězství jsme skončili první v naší skupině a čekal nás soupeř z druhého místa ve vedlejší skupině.

Sokol Pražský – Snakes Ostrava                            47:68 (9:17 25:34 32:55)

V sobotu jsme sehráli čtvrtfinálový zápas s Ostravou. V našich pětkách byl rozdíl v přístupu. V první pětce jsme se pod tlakem nevyburcovali k lepšímu výkonu, ale naopak jsme sklápěli hlavy. Druhá pětka vlétla do utkání lépe a se soupeřem hrála vyrovnanou partii. V celém utkání nás bohužel trápilo velké množství neproměněných košů z podkoše. Soupeř byl v obraně důraznější než my v nájezdu a to nám dělalo problémy. A trestné hody jsme bohužel také neměli hvězdné. Proměnili jsme 19 TH z 42. V TH nás podrželi Patrik (9/9) a Kuba (4/4). Herní výpadky v kritických situacích nás stáli lepší výsledek a i možné vítězství, které nebylo vůbec nereálné.

Tato prohra nás sesunula do bojů o 5.-8. místo.

Sokol Pražský – Vlčata Žďár                                   69:44 (20:8 42:23 57:33)

V druhém sobotním utkání jsme šli proti vlkům ze Žďáru, které známe již z letošního Ceyblu. Od začátku utkání jsme se ujali vedení, které se nám v průběhu hry dařilo navyšovat, zejména zásluhou kompaktní obrany. Vystupňovaný tlak při vyhození a včasná výpomoc ústily do množství rychlých protiútoků a stejně tak se nám dařilo prosazovat se v situacích 1 na 1 v postupném útoku. Soupeř chvílemi až smolně neproměňoval slibné šance, kdežto nám v návalu euforie propadlo síťkou kdeco.

Sokol Pražský – FASTAV Zlín                                 56:66 (24:7 39:26 49:48)

V nedělním brzkém utkání jsme poprvé hráli v českotřebovské hale. Soupeřem nám byl Zlín, který na turnaji působil velice důrazně a hladově. Nicméně soupeř začal utkání velice vlažně a my toho skvěle využili. Po 11 minutách jsme vedli 31:9 a moc nenasvědčovalo tomu, že by se soupeř zvedal. Do konce poločasu byl však rozdíl nenápadně umazán na 13 bodů. Do druhé poločasu vstoupil Zlín s úplně novou krví a začal na nás tvrdě tlačit, často na hraně nebo i za hranou faulu. S tím jsme se nedokázali popasovat a čtvrtinu jsme začali šňůrou 0:12. V poslední části byl obrat dokonán. V utkání se nám opět ukázalo, jak dokáže náš tým skvěle fungovat, když se daří a naopak, jak špatně snášíme chvíle, kdy se dařit přestane.

Poslední výsledek tak určil, že obsadíme konečné 6. místo z 12.

Individuální ocenění si za své stabilní výkony vysloužil Patrik Očadlík, který byl nominován do druhé All-star pětky turnaje.  

Sezóna se dá považovat za vcelku povedenou. V Praze jsme sice soupeře z vrchu tabulky nedokázali porazit, ale určitě jsme jim to neudělali snadné. Zároveň byl vidět herní i výsledkový posun oproti letům minulým. Na festivalu už to bylo místy i o náhodě a záleželo, jak se kdo vyspí. Týmy byly dost vyrovnané a 6. místo nepovažuji za velký neúspěch, byť to místo 5. místo viselo ve vzduchu. Naše tříletá štace v minižákovských kategoriích je tak u konce a kluky teď čeká přechod do žáků, kde už se budou potkávat s týmy z celých Čech.

Děkujeme všem rodičům za podporu, a to nejen na samotných utkáních, ale v průběhu všech let. Bez vás by ten sport také nešel!

Galerie k aktualitě