Šťovajs v reprezentaci U20 na ME

Náš odchovanec Petr Šťovíček se v uplynulém týdnu s reprezentací do 20 let zúčastnil Mistrovství Evropy v polském Gdaňsku. Na turnaji odehrál v průměru 16 minut na utkání, nastupoval v základní sestavě a svému týmu, vedenému trenérem Pivodou, výrazně dopomohl k celkovému 6. místu.

Jaká byla příprava s týmem? Byla to pouze dřina, nebo byl čas i na srandu?

Příprava byla dost intenzivní a náročná, měli jsme opravdu hodně přípravných zápasů a některé momenty byly velkou výzvou pro psychiku. Samozřejmě bylo spoustu srandy mimo hřiště, troufnu si říct, že náš ročník je skupinou skvělých kamarádů, kteří mají to štěstí a hrají dobře basket, o zábavu tedy nebyla nouze.
 
 

Jak se ti dařilo v přípravných utkání a následně pak na ME?

V přípravě mi to vůbec nešlo, jediný zápas, který se mi jakžtakž povedl, byl proti týmu U23. Ale důležité je nevěšet hlavu. Stále jsem si říkal, že je lepší chytit formu na Evropě než v přípravě.

Základní skupina zřejmě nedopadla dle vašich představ -  nezaznamenali jste žádnou výhru. Jak bys zhodnotil jednotlivé zápasy?

Základní skupina byla také velmi náročná na hlavu. Zápasy s Izraelem a s Německem jsme neodehráli špatně a ukázalo se, že jsme schopní hrát vyrovnaně s top týmy v Evropě a dokonce je v některých úsecích porážet. Bohužel nás v těchto utkáních srazily 5-10minutové výpadky, které rozhodly o prohrách.

Zápas s Itálií byl zcela jiný. Nikomu z nás se nedařilo, nebyli jsme schopní se koncentrovat na pokyny a na náš herní plán. Ačkoliv jsme dvě čvrtiny vyhráli a jednu remizovali, ta první, kterou jsme prohráli o 16, byla skutečně tragická a stála nás zápas.

Složitou situaci po základní skupině jste ale zvládli nad očekávání dobře - v osmifinále jste zaznamenali první výhru a postarali se o jedno z největších překvapení turnaje, když jste získali skalp favorizovaných Srbů. Jaké bylo utkání a jaké byly emoce bezprostředně po něm?

Zápas proti Srbsku byl neuvěřitelný. Atmosféra v týmu byla jiná než ve skupině, všichni jsme si věřili, na hřišti jsme nechali úplně všechno. Hráli jsme tak, jak jsme se chtěli prezentovat každý zápas. Semkli jsme se a prostě jsme Srby trpělivě dotahovali. Nakonec se to povedlo a propukla šílená euforie. V životě jsem se po zápase necítil lépe, rozhodně to byl moment, na který nikdy nezapomenu.

Po prohře ve čtvrtfinále s dalším velmi silným týmem, Belgií, vás čekalo utkání proti domácímu Polsku. Jaká byla atmosféra? Dorazilo víc fanoušků než na utkání ve skupině.

Atmosféra na zápase s Polskem nebyla nikterak odlišná oproti jiným . Stále jsme měli převahu fanoušků, nebo jsem minimálně více vnímal naše rodiče a fanoušky více než příznivce Polska. Naši fanoušci byli po celý turnaj skvělí, podporovali nás za každé situace a vlastně i jim patří podíl na skalpu Srbů.

V utkání s Belgií jsme měli zvítězit. Nedokázali jsme si poradit s jejich zónou a naše obrana navíc nefungovala dle našich představ. Na každý koš jsme se nadřeli, oni ne. Energie byla jiná, to, co bylo proti Srbsku, se nepodařilo zopakovat, a doteď mě mrzí, že jsme přišli o možnost hrát o medaile a vylepšit tak historický rekord kategorie U20.

Hráli jste proti Polsku dvě přípravná utkání v Opavě a obě jste vyhráli. V čem byl zápas na ME jiný (v přípravě výhry o 10 bodů, na ME o bod)?

V zápase proti Polsku na ME jsme nastoupili proti úplně jinému týmu, než se kterým jsme hráli v Opavě. Byli sebevědomější, věděli, co funguje, a toho se drželi, byli aktivní a plní energie, hlavně nic nevzdávali. Ten zápas byl zvláštní, neodehráli jsme ho vůbec dobře. Naštěstí jsme se probrali během posledních osmi minut, a to stačilo k výhře. Hned po utkání jsem si vlastně ani pořádně neuvědomil, že jsme to skutečně vyhráli. Hráli jsme totiž strašně. Když jsem ale viděl kluky vybíhat z lavičky a skákat radostí, uvědomil jsem si, že jsme to fakt zvládli. V životě se mi něco podobného nestalo.

Poslední utkání o konečné 5-6. místo na ME U20 proti Litvě jste bohužel nedotáhli do vítězného konce. Co chybělo, abyste vyhráli?

Jedním slovem síly. Náš ročník má s Litvou nehezkou historii, v kategorii U18 jsme s nimi v osmifinále prohráli snad o 50. Jejich tým byl tento rok stejný a my jsme s nimi 35 minut vyhrávali. Na konci nám chyběly síly a museli jsme se spokojit s šestým místem. Ano, je to super, 6. místo na mistrovství Evropy je opravdu velký úspěch, ale všichni víme, že jsme měli na víc, ať už na medaile, nebo na 5. místo.

Jak celkově hodnotíš svůj výkon na ME?

Můj celkový dojem z ME je asi takový, že jsem překvapil sám sebe. Myslím si, že tam byly určitě věci, které potřebují zlepšit, ale neodehrál jsem turnaj zase tak zle. Plnil jsem pokyny v obraně a v útoku jsem byl poměrně platný, což nikdy nebyla úplně moje role, zvláště ne v reprezentaci. Dokonce jsem měl do posledního utkání 100% úspěšnost trojek! (Konečných 50% také není úplně zlých :D)